Soud EU: Polský zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem

Polský zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Rozhodl o tom v úterý Soudní dvůr Evropské unie. Podle něj může norma vyvolávat pochybnosti o nezávislosti soudců. Soud rovněž označil zákon za diskriminační, neboť zavedl rozdílný věk pro odchod do penze u žen a mužů. Podle Varšavy se ale úterní verdikt týká už neexistujícího stavu.

Polská vláda prosadila předloni v parlamentu zákon, který snížil do té doby jednotný důchodový věk soudců ze 67 let u mužů o dva a u žen o sedm roků. Části této reformy ale napadla Evropská komise a nejvyšší justiční orgán Unie nyní její žalobě vyhověl.  

Soud: Zákon je diskriminační

Soud v Lucemburku konstatoval, že stanovením rozdílného věku zákon porušuje unijní pravidla proti diskriminaci na základě pohlaví. Problematický je podle unijní justice rovněž fakt, že polský ministr spravedlnosti může u některých soudců na základě jejich žádosti nástup do důchodu odložit. Tato úprava sice podle soudu přímo neohrožuje nezávislost polské justice, ale může vyvolávat pochybnosti o neovlivnitelnosti soudců.

„Kritéria, na základě kterých má ministr přijmout rozhodnutí, jsou totiž příliš vágní a neověřitelná; uvedené rozhodnutí nemusí být odůvodněno a nelze jej napadnout soudní žalobou,“ zdůvodnil unijní soud své rozhodnutí.

Evropská komise v souvislosti s justičními zákony vede s Polskem řízení kvůli obavám z ohrožení vlády práva v zemi. „To, co Soudní dvůr v úterý v Lucemburku rozhodl, je pouze dílčí část celého sporu. Hlavní spor, který Komise vede s Polskem, se má rozhodovat příští rok a naplánováno je to na červen příštího roku,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. 

Procedura může teoreticky skončit až odebráním hlasovacích práv Polsku v Radě EU, avšak kvůli nutnému jednomyslnému souhlasu ostatních států a přislíbené podpoře od Maďarska je tento závěr nepravděpodobný.

Již v červnu soud na podnět Komise rozhodl, že proti unijnímu právu je i norma, jež umožňuje vládě zasahovat do složení nejvyššího soudu a která snižuje důchodový věk u členů nejvyššího soudu.

V říjnu zase EK zažalovala Varšavu kvůli novému disciplinárnímu řádu, který umožňuje trestat soudce na základě jejich rozhodnutí. Tím podle Komise omezuje jejich nezávislost.

Polsko postup EK odmítá, přesto učinilo ústupky

„Je to významný verdikt, který podporuje nezávislost justice v Polsku i jinde, stejně jako prevenci diskriminace na základě pohlaví,“ uvedla EK v reakci na rozsudek.

Polská vláda odmítá postup Komise jako neoprávněné zasahování do vnitřních věcí, přesto však po tlaku z Bruselu loni učinila některé změny v kritizovaných zákonech včetně sjednocení důchodového věku soudců a soudkyň na 65 let. Varšava také omezila některé kritizované pravomoci ministra spravedlnosti. Brusel nicméně považoval úpravy za nedostatečné a na své žalobě trval.

„V souladu se současnou politikou Evropské komise měla být žaloba stažena ve chvíli, kdy vstoupily v platnost dodatky k zákonu,“ uvedlo v reakci na verdikt polské ministerstvo zahraničí. Dřívější stížnosti Evropské komise podle něj byly zohledněny v dodatku k zákonu o obecných soudech z 12. dubna 2018.

Podle mluvčí EK Miny Andreevové také Varšava dosud neumožnila nastoupit zpět do práce soudcům odvolaným na základě původní verze zákona ani je jinak neodškodnila. „Míč je nyní na straně polských úřadů. Očekáváme, že nám sdělí, jak chtějí zajistit nápravu,“ řekla mluvčí komise. Dodala, že EK nestanovila žádný termín, do něhož by Varšava měla problémy odstranit.

Pokud Komise dospěje k závěru, že se Varšava verdiktem soudu neřídí, může podat novou žalobu se žádostí o udělení finanční sankce. Toto krajní řešení však dosud Brusel nepoužil a EK podle mluvčí i nyní očekává, že k němu nebude muset sáhnout.

Polská novinářka: Polská justiční reforma jde proti evropskému právu

Podle kritiků se polská vláda snaží omezit nezávislost soudů a získat nad nimi kontrolu. „To, co se dnes (pozn. v úterý)  stalo, ukazuje to, že polská justiční reforma jde proti evropskému právu,“ poznamenala ve vysílání ČT24 polská novinářka Barbara Sierszula.

„Je s ním zcela nekompatibilní,“ dodala s tím, že se jedná o něco, co vypadá, že by za pár let mohlo být opravdu katastrofou.

Vládní strana Právo a spravedlnost, která v říjnu vyhrála druhé volby v řadě a má opět většinu v dolní parlamentní komoře, reformu vysvětluje jako snahu zefektivnit práci justice a zbavit se soudců spojovaných ještě s komunistickým režimem před rokem 1989.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 3 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 9 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 10 hhodinami
Načítání...